Jak trénovat krizové brzdění

technika nouzového brzděníBýt schopný bezpečně ovládat svoji motorku při krizovém brzdění by měla být samozřejmost, proto si ji vyzkoušejte. Získáte cit pro brzdy, poznáte, kde je limit přilnavosti a jak se motorka při takovém manévru chová.

Brzdění se vyplatí často trénovat, dostanete tak do svého podvědomí reakce, které vám v krizové situaci pomůžou nezmatkovat. Vyzkoušejte si, jaký účinek má přední a zadní brzda, naučte se odhadnout přenos váhy. Důležité je získat cit, protože při krizovém brzdění je většina váhy na předním kole a udržet ho na hranici přilnavosti není lehké.

 

Prudké brzdění je poměrně složitý proces, protože lidský mozek není uzpůsoben na to, aby se plně soustředil na dvě rozdílné věci zároveň. A při krizovém brzdění je nutno soustředit se na obě kola. Kdo tyto dvě rozdílné věci nedokáže dělat optimálně, ten by se měl soustředit na brzdění předním kolem a držet jej těsně nad hranicí smyku, zatímco zadní kolo může být úplně zablokováno. I když zadní kolo blokuje, zůstává totiž motocykl při přímé jízdě ovladatelný.

Blokující zadní kolo je možná nebezpečné u těžkých motocyklů s nedokonale seřízeným pérováním a tlumením, protože kolo a s ním celý motocykl má tendenci se rozskákat. Při nouzovém brzdění nikdy nezapomínejte vymáčknout spojku.

 

Nezapomeňte že prioritou brzdění je zaroveň zabránit smyku předního kola. Jestli zablokujete přední kolo, uvolněte okamžitě na chvilku brzdu a pak ji stiskněte o něco méně, jinak následuje pád. Protože však většina majitelů motocyklů hranici blokování předního kola nezná, zůstávají před ní zbytečně daleko.

A právě tady pomůže „trénovat, trénovat, trénovat..." Správný reflex a dávkování přední i zadní brzdy při krizovém brzdění je třeba se postupně naučit (bohužel to bez zkoušení nepřijde "samo").

Na prázdném parkovišti zkoušíme přivést motocykl na hranici blokování nejdříve zadního, pak i předního kola. Začínáme z malých rychlostí, které postupně zvyšujeme. Nejdříve zadní kolo - při jízdě rychlostí 50 km/h zablokujeme zadní kolo a tělem vyrovnáváme motocykl do úplného zastavení. Přední kolo takto zablokovat samozřejmě nelze, protože by okamžitě následoval pád. Ale lze cvičit krátké zablokování předního kola, třeba i několikrát za sebou, až do úplného zastavení. Nacvičovat je dobré z rychlosti 50 km/h. Lepší je samozřejmě nacvičovat s někým, kdo tento prvek ovládá, a kdo vám předvede, že to možné je. Jinak je tu větší riziko "lehnutí". Postupně se snažíme ovládat obě brzdy najednou.

U moderních motorek při krizovém brzdění na kvalitním a suchém povrchu brzdíme hlavně přední brzdou - brzděním se většina hmotnosti přenáší dopředu, zatímco zadní část stroje je odlehčená. K brzdění zadní brzdou, při zahájení nouzového brzdění, to má rozhodně smysl. Takže při krizovém brzdění používáme přední i zadní brzdu. Zadní kolo v průběhu manévru dokonce může být trochu ve smyku.

 

technika brzdění na motorce

 

Druhou etapou tréninku je "brzdění na cíl" - dobrzdění, například k čáře namalované na zemi. Při tomto nacvičování pravděpodobně zjistíte, že nejkratšího brzdění dosáhnete, když stlačujete páčku brzdy progresivně. To znamená ne ji hned napoprvé zatáhnout naplno, ale postupně ji stlačovat stále víc. Jestli to děláte skutečně takhle, děláte dobře.

Když prudce brzdíte, pak nemůžete točit. Bavíme se o brzdění na rovince bez ABS (tam je to jiné). Pokud se blížíte k překážce příliš rychle, je lepší bleskově zvážit možnost povolení brzd při současném pokusu o vyhýbací manévr.

 

Když si sami krizové brzdění vyzkoušíte, poznáte jednotlivé hranice smyku, budete vědět, co si můžete dovolit.

 

No a nakonec ale stejně ta nejlepší rada - jezděte tak, abyste krizové brzdění nikdy nepotřebovali.